Český rybářský svaz, místní organizace, Palackého 2678, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm

Závěrečná diskuze

Nač a proč diskuse?

Zatímco předchozí kapitoly uvádí výčet relativně snadno zjistitelných, přepočítatelných a zkontrolovatelných skutečností, schema na obr. 1 snažící se vyjádřit vztah a vazby mezi výlovem, rybářským tlakem a „ulovitelností", je - zcela přirozeně - diskutabilní. Jsou to právě ony obtížně postižitelné kladné a záporné zpětné vazby, které se mohou měnit někdy až nepředvídatelně a zásadním způsobem tak ovlivnit naše rádoby kvalifikované odhady. Přesto si těchto vztahů a vzájemné provázanosti musíme být vědomi při každém rozhodování, ať už v konkrétní hospodářské činnosti nebo při navrhování místních úprav a doplňků k rybářskému řádu.

Obr. 1
Obr.16

Komentář ke schematu

Akumulovaná zásoba ryb lovné délky, Q,
jak vidíme ze vztahu pro její výpočet, sice přímo závisí na množství vysazené násady, No, (např. dvouleté násady pstruhů do lovného toku), ale rozbor praktických výsledků za dvacetileté období ukazuje, že skutečný výlov je natolik ovlivněn již dříve zmíněnou odchovnou kapacitou toku, že podlehnout volání po vyšším a ještě vyšším zarybňování by se nepochybně ukázalo jako kontraproduktivní; nejen by nepřineslo rybářům vyšší úlovky, ale neblaze by ovlivnilo ekonomické výsledky organizace. (Náklady na zarybňování jsou tvořeny z 80% cenami násad).

S množstvím ryb lovné délky úzce souvisí další dva faktory, a to přirozená mortalita, M a tempo růstu ryb, r, což je doba, za kterou dosáhne násada po vysazení do lovného toku lovné míry. Vztahy a čísly z našeho revíru nemůžeme doložit - zde musíme věřit odborníkům v oboru rybářství, že vysoká hustota obsádky vede k vyšší mortalitě ryb a ke zpomalení až zastavení jejich růstu. Důsledkem odchovné kapacitě revíru neúměrného přerybnění je tedy nízká zásoba ryb lovné délky. Posledním parametrem ve vztahu pro odhad akumulované zásoby ryb lovné délky je celková mortalita, A. Ta do jisté míry odráží „úspěšnost" rybářů v předchozích sezonách. Zahrnuje v sobě výpověď i o množství ryb lovné délky, které nebyly uloveny. Kvalifikovaný odhad celkové mortality si můžeme udělat z výlovových křivek, rovněž snadno sestrojitelných z údajů v Záznamech o docházce.

Výlovní mortalita, m,

Výraz pro odhad výlovní mortality je vztahem mezi akumulovanou zásobou ryb lovné délky, Q, t.zv. „ulovitelností", L, a počtem „efektivně lovících", nef. Vzdáleně připomíná vzorec pro složené odúročování a podobně i funguje.

O akumulované zásobě ryb lovné délky již byla řeč v předchozím odstavci, pro lepší pochopení lze ještě dodat, že je to vlastně každoroční přírůstek ryb, které dorostly lovné délky (a dostávají se tedy pod rybářský tlak), zvýšený o lovné ryby, které se v předchozích sezonách neodlovily.

Tzv. „ulovitelnost", L, je charakterizována součinem maximálně možných docházek na daný druh ryby, (např. u Po je to asi 54 docházek) a průměrným úlovkem na jednu docházku. (U nás je to podle rozboru Záznamů o docházce a úlovcích v průměru 1,1 ks/docházku - opět u Po). Snadno nahlédneme, že tento průměr bude záviset na tom, „jak to kdo umí" - tedy na rybářské zdatnosti a na tom, jaké byly podmínky pro lov. (Vysoká kalná voda, nízká průzračná voda a řada dalších příznivých i nepříznivých okolností). Samozřejmě, že i legislativní úpravy Rybářského řádu, jako změna lovné délky, denního limitu a pod., sem patří. Nízká ulovitelnost v sezoně ovšem také znamená více ryb lovné délky v sezoně následující, tedy vyšší akumulovanou zásobu ryb lovné délky.

Počet „efektivně lovících", nef, představuje „fiktivní rybáře", t.j. takové, kteří by využili maximálně možný počet docházek na 100%. Jestliže tedy ze statistického zpracování Záznamů o docházce a úlovcích víme, že průměrné využití docházek se u nás pohybuje kolem 15%, snadno určíme nef jako součin celkového počtu vydaných povolenek a jejich průměrného využití.

Kvalifikovaný odhad výlovu již pak jednoduše dostaneme vynásobením akumulované zásoby ryb lovné délky koeficientem výlovní mortality, m.

Pro větší názornost je na obr.2, jako příklad (!) znázorněna závislost akumulované zásoby ryb lovné délky na vysazeném množství násady pro M=0,63 a r=2,3.

Příklad vztahu mezi výlovem a počtem „efektivně lovících" pro Q= 3000 ks a L= 100 vidíme na obr.3.

Příklad závislosti výlovu na akumulované zásobě ryb lovné délky je na obr. 4.




                  obr.2                                   obr.3                                   obr.4


Závěrem...

Je obtížné předvídat směr, kterým se bude nadále vyvíjet výkon rybářského práva organizacemi ČRS a krajně nevděčným úkolem by bylo předjímat dopad tohoto vývoje na profil budoucího sportovního rybáře; zda nezůstane pouze lovcem ryb a úlohu hospodáře a strážce revíru nepřenechá profesionálním organizacím. Pravděpodobné síly, které budou směřování a podobu rybářských organizací, už jakkoliv strukturovaných, určovat, budou správy povodí (MZe) a správy ochrany a tvorby životního prostředí, u nás správa CHKO. Jde o to, aby se naše rybářská organizace a k t i v n ě podílela na jejich rozhodování s jediným cílem: Zachovat Rožnovskou Bečvu a její povodí jako živý a plnohodnotný ekosystém, ve kterém i sportovní rybář bude mít své nezastupitelné místo.

Možné to je!