Český rybářský svaz, místní organizace, Palackého 2678, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm

Ryby chovat...

Bečva Rožnovská č.2 je podle Zákona o rybářství č.102/63 Sb. pstruhovým revírem s obsádkou předepsanou hospodářským plánem, a to v druzích ryb, jejich množství a stáří vysazovaných násad. Zarybňovací povinnost stanovená MZe pro naši organizaci se v průběhu let měnila jak naznačuje následující schema:

Po2 .....10000 ks........8000 ks.........8000 ks
Li 0+......1000 ks........2000 ks.........3000 ks
Pd1 ....... 500 ks ..........500 ks.........1500 ks
K2/K3.....800 ks.........1600 ks...1600/500 ks
_____________1981______1999_______

Pstruh obecný, forma potoční

Zarybňování pstruhem ve dvouletém hospodářském cyklu je realizováno odchovem plůdku v chovných potocích, jeho slovením a následným vysazením jako násady do lovného toku. Celkové množství vysazovaného plůdku Po činí 100 000 ks, průměrná návratnost podle dlouhodobého sledování se pohybuje okolo 13%.

K odchovu plůdku pravidelně využívá naše organizace 14 chovných potoků, 4 - 6 vodotečí je využíváno příležitostně. Bonitu našich chovných potoků můžeme hodnotit z různých pohledů, a to

  • podle absolutního množství násady získávané v dlouhodobém průměru z chovného potoka
  • podle návratnosti; (podílu množství slovené násady k množství vysazeného plůdku)
  • podle množství násady z jednoho km lovené vodoteče.
Tabulka I.
potokkm prům. ks návrat. ks/km bonita I. bonita II.
Starozuberský 3,5 3422 0,171 977 4 5
Bacovský p. 1,5 1487 0,157 991 4 14
Dolní Rozpitý 1,2 1122 0,155 935 8 21
Zuberský 4,5 3258 0,156 724 13 15
Studený 2,8 2251 0,137 804 15 19
Mečůvka 2 1505 0,14 752 15 24
Mísná 2,6 1996 0,127 768 17 22
Horní Rozpitý 1,7 1544 0,105 908 17 19
Solanecký p. 1,4 1041 0,102 744 22 36
Kněhyně 1,2 760 0,114 633 24 42
Dolnopasecký 4,6 2302 0,138 500 24 27
Videčka+Maret. 1,5 993 0,099 662 26 41
Hutiský p.2,4 1594 0,09 664 27 34
Bučkový p. 1,9 993 0,099523 30 46
Hornopasecký 3,5 1892 0,089 541 31 37
Kobylský p. 3,5 1280 0,144 366 33 44
Popelář 2,2 859 0,086 390 35 52

Tabulka I představuje naše chovné potoky od nejproduktivnějšího k nejméně produktivnímu co do absolutního množství slovované násady (ve dvacetiletém průměru), v Tabulce II jsou zohledněny navíc ještě návratnost a množství slovené násady z jednoho kilometru potoka. Tím se pochopitelně „žebříčky bonity chovných potoků" od sebe poněkud liší. Záleží na hospodáři MO, kdy a pro jaký účel které kriterium upřednostní.
Tabulka II.
potokkm prům. ks návrat. ks/km bonita I. bonita II.
Starozuberský 3,5 3422 0,171 977 4 5
Bacovský p. 1,5 1487 0,157 991 4 14
Zuberský 4,5 3258 0,156 724 13 15
Horní Rozpitý 1,7 1544 0,105 908 17 19
Studený 2,8 2251 0,137 804 15 19
Dolní Rozpitý 1,2 1122 0,155 935 8 21
Mísná 2,6 1996 0,127 768 17 22
Mečůvka 2 1505 0,14 752 15 24
Dolnopasecký 4,6 2302 0,138 500 24 27
Hutiský p.2,4 1594 0,09 664 27 34
Solanecký p. 1,4 1041 0,102 744 22 36
Hornopasecký 3,5 1892 0,089 541 31 37
Videčka+Maret. 1,5 993 0,099 662 26 41
Kněhyně 1,2 760 0,114 633 24 42
Kobylský p. 3,5 1280 0,144 366 33 44
Bučkový p. 1,9 993 0,099523 30 46
Popelář 2,2 859 0,086 390 35 52

Pochopitelnou snahou hospodářského odboru je zvýšení ryboprodukční schopnosti chovných potoků, a to, v prvé řadě, jejich cílenou meliorací. V případě naší místní organizace ČRS to bylo až do poloviny osmdesátých let vesměs splávkování. S narůstající členskou základnou se však zajišťování konkrétní pracovní účasti členů MO (brigády) stalo natolik těžkopádné a v devadesátých letech již i z důvodu majetkoprávních téměř nemožné, že tato činnost prakticky ustala. Neblahým důsledkem toho by mohlo být postupné snižování bonity chovných potoků a narůstání problémů se zajišťováním násady pstruha potočního co do množství a kvality. Apely na organizace zabývající se meliorací a hrazením bystřin, aby respektovaly při své činnosti ustanovení Zákona o vodách č.138/1973 Sb, tj. zohledňovaly a respektovaly zájmy rybářských organizací, sotva povedou k cíli, pokud jsou ještě vůbec tato ustanovení v novelách zmíněného zákona zakotvena. Jistým východiskem by tu opět měla být úzká spolupráce s orgány ochrany životního prostředí, konkrétně CHKO Beskydy, při uskutečňování záměrů revitalizace toků a při jejich realizaci. Předpokladem úspěšné spolupráce ovšem je pochopit komplexnost revitalizačních projektů a nesoustředit se jen na úzkou problematiku chovu ryb.

Pstruh potoční v lovném toku

Do lovného toku je pstruh potoční vysazován jako dvouletá násada, v průměrné délce 12 - 16 cm. Nejmenší lovné délky, 25 cm, dorůstá v průměru za 2,3 roku po vysazení, tedy mezi čtvrtým a pátým rokem života.

Zarybňovací povinnost pstruhem potočním, jak bylo uvedeno, činila 10 000 ks Po2, od roku1981/2 je to 8000 ks. Zarybňování pstruhem bylo a je pravidelně překračováno v průměru o 30 -40%, takže početnost obsádky v lovném toku lze výpočtem kvalifikovaně odhadnout na 20 000 ks po vysazení a 10 000 ks na konci lovné sezony. Střední početnost pstruhů všech věkových skupin přepočtenou na 1 ha revíru pak asi na 700 ks. Kontrolní odlovy, jak jsou uvedeny v tabulce II, tento odhad potvrzují. (Odhad získaný výpočtem rovněž nezahrnuje ryby z přirozeného výtěru v lovném toku, který - i když sporadicky - přece jen existuje.)

Rychlost růstu pstruha v našem revíru ukazuje obr. 1. Zde je nutné si uvědomit, že růstová rychlost, zvláště u pstruha potočního, silně závisí na potravní nabídce v teritoriu, které tento jedinec obsadil. Protože právě ti nejsilnější jedinci obsazují teritoria nejlepší, rychleji rostou. Je tedy důležité brát tuto skutečnost při odhadech stáří pstruhů podle grafu do úvahy.


             obr.1              obr.2

             obr.3              obr.4

Průměrná hmotnost pstruha potočního z revíru Bečva Rožnovská č. 2 v závislosti na jeho celkové délce je na obr.2, i zde platí poznámka o značném vlivu potravní nabídky v daném teritoriu na vyživenost jedince.

Nejen potravní nabídka, také hustota obsádky má výrazný vliv na růstové schopnosti pstruhů, což nebylo vždy při jejich vysazování do lovného toku respektováno. Argument, že se „ryba rozjede" platí jen velmi omezeně a je více méně falešný. Tam, kde jsou tok a břehové partie málo členité, kde není zabezpečena zraková izolace jedinců, dochází k vzájemnému vytlačování pstruhů, napadání, růst ryb je pomalý a přirozená mortalita vysoká. Opět platí, že hustota obsádky - tedy vysazování - by se měla řídit nejnižším letním stavem v řece, rozhodujícím činitelem odchovné kapacity lovného toku. Na obr.3 je řečené znázorněno, zde jde pochopitelně jen o příklad. Na obr. 4 je však ukázána konkrétní situace z našeho revíru, a to vztah mezi vysazovaným množstvím násady v letech 1972 až 1990 a výlovem po uplynutí tří let po vysazení. Tedy v čase, kdy pstruzi již v průměru měli dosáhnout lovnou délku. Vidíme, že vzájemná závislost je nevýrazná, přesazení revíru se vysokými výlovy neprojevilo.

Koeficienty návratnosti vyjadřující poměr mezi výlovem a vysazováním jsou dobrým kriteriem efektivnosti výkonu rybářského práva na daném revíru, ovšem jen tehdy, jsou-li počítány z dostatečně dlouhých časových úseků. K. n. u pstruha na Bečvě Rožnovské č. 2 činí 0,25 a má, v časovém horizontu desítek let, stoupající tendenci. V porovnání s ostatními organizacemi ČRS je to slušný výsledek.


Lipan podhorní

Zarybňování revíru lipanem podhorním bylo až do devadesátých let uskutečňováno tohoročkem, Li0+, odchovávaným z nakupovaného plůdku střídavě v chovných rybníčcích v Hlubokém, U ®itníka (Dolní Bečva), ve Studeném, Hornopaseckém a v náhonu Vigantického mlýna. Množství vysazovaného plůdku bylo postupně zvýšováno z 10 000 ks na 20 000 ks, návratnost se pohybovala od 8% do 12%. Násada lipana v délce 6 - 8 cm byla vysazována do lovného toku, převážně do jeho horní poloviny. S postupnou ztrátou chovných rybníčků restitucemi a neúměrnými finančními požadavky jejich nových majitelů zůstala naše organizace bez těchto rybochovných zařízení a násadu lipana již zajišťuje výhradně nákupem. Nutno však také připomenout, že distribuce plůdku KV ČRS organizacím byla v uplynulých desetiletích velmi nespolehlivá a lipan proto častokrát vysazen vůbec nebyl a násada byla i tak občas nakupována.

Lipan podhorní v lovném toku

V dlouhodobém průměru bylo do lovného toku vysazováno 2300 ks Li0+, v posledních pěti letech je zarybňovací povinnost (3000 ks) překračována až 3x. Porovnáváme-li však výlovy s vysazováním, dojdeme k závěru, že za příznivé výsledky ve výlovech vděčíme také (na rozdíl od pstruha) přirozenému výtěru lipana v lovném toku. K úspěšnému přirozenému výtěru však nedochází každoročně, závisí nejen na souhře řady přírodních podmínek, ale také, a to hlavně, na početnosti a kvalitě rodičovských hejn. Intenzita odlovu lipana v posledních letech je však v našem revíru již tak vysoká, že došlo k podlomení přirozené reprodukce lipana v lovném toku. Bylo by namístě začít uvažovat o takových opatřeních, která by přirozenou reprodukci - je-li to ještě vůbec možné - obnovila.

Rychlost růstu lipana v našem nepříliš úživném revíru je poměrně malá. Obr.5.


             obr.5


             obr.6

Nízké výlovy lipana lovné délky 30 cm, i při jinak velké hustotě lipanů v toku, vedly k řadě úprav a vyjímek v rybářském řádu, podněty k některým z nich vzešly přímo iniciativou naší organizace. V tabulce III jsou tyto změny chronologicky uvedeny. Předchozí různá omezení v lovu lipana (zákaz lovu Li v září, limit 3 ks/docházku) nejsou a ani nemohou být účinná, protože výsledný roční limit byl stále ještě tak vysoký, že prakticky odlov lipana neovlivnil. Pouze snížení ročního limitu ( u nás by to bylo asi na 40 ks) by se mohlo příznivě projevit.

Průměrná hmotnost lipanů v závislosti na jejich celkové délce je na obr.6. Rovněž zde je patrný vliv poměrně nízké úživnosti revíru na zmasilost jedinců.

Tabulka III.
Rok lov.délka docházek ks/doch. limit
1969 30 54 4 216
1970 28 54 4 216
1971 28 54 4 216
1972 28 54 4 216
1973 28 60 4 240
1974 28 60 4 240
1975 27 72 4 288
1976 27 72 4 288
1977 27 72 4 288
1978 27 54 3 162
1979 27 66 3 198
1980 27 66 3 198
1981 27 66 4 264
1982 30 66 3 198
1983 30 66 3 198
1984 30 66 3 198
1985 30 66 4 264
1986 30 66 4 264
1987 27 66 4 264
1988 27 66 4 264
1989 27 66 4 264
1990 27 66 4 264
1991 27 66 4 264
1992 27 66 4 264
1993 27 66 4 264
1994 27 66 4 264
1995 27 66 4 264
1996 27 66 4 264
1997 27 66 4 264
1998 27 66 4 264


Lipan podhorní patří mezi krátkověké druhy ryb a přirozená mortalita již po prvním výtěru (v přírozených podmínkách) je vysoká. V Rožnovské Bečvě lipan pohlavně dozrává a vytírá se mezi 2. - 3. rokem života. Lovné délky 27 cm dorůstá ve třetím roce, tedy po prvním tření. Věkové složení ulovených lipanů vyjádřené v % z celkového množství ulovených ryb (v roce 1992), které je do jisté míry i odrazem věkového složení obsádky, naznačuje, že při lovné míře 30 cm by výlov poklesl na jednu třetinu až pětinu průměrného výlovu současného, a to při vysoké hustotě podměrečných ryb v revíru. Zvýšení lovné délky také není nejspolehlivější cesta k obnově třecích hejn, protože velké množství rodičovských párů ještě neznamená kvalitní výtěr a vysoké stavy potomstva.

Pstruh duhový

V 70. až 80. letech byla násada Pd1 vesměs zajišťována odchovem plůdku v chovných rybníčcích v Hlubokém a v Kobylské. Množství vysazovaného plůdku se pohybovalo od 10 000 do 15 000 ks, návratnost se pohybovala kolem 10% ±2%. Násada duháka v průměrné délce 12 cm byla prakticky do konce osmdesátých let vysazována do přehrady na Horní Bečvě. Vzhledem k ustanovení rybářského řádu, který povoluje lov lososovitých výhradně přívlačí nebo muškařením, byl jeho odlov z přehrady poměrně problematický, zato mortalita ryb ulovených na nástrahy při lovu kaprů a puštěných zpět byla vysoká. To vedlo k rozhodnutí napříště vysazovat násadu duháka do toku, což se ukázalo jako rozhodnutí správné a tato praxe zatím trvá.

Stejně jako v případě lipana, ztráta chovných rybníčků vedla organizaci k nutnosti nadále násadu duháka zajišťovat jiným a nutno podotknout efektivnějším způsobem. Zarybňovací povinnost pstruhem duhovým je v devadesátých letech rovněž vysoko překračována a výlov má neustále stoupající tendenci.

Pstruh duhový v lovném toku

Jak bylo naznačeno, je v současnosti násada pstruha duhového v minimálním množství 1500 ks (zarybňovací povinnost) vysazována do toku po celé jeho délce. Obavy o jeho setrvání v našem revíru se nepotvrdily, výsledky průzkumu elektrolovem prováděném pracovníky Ústavu krajinné ekologie ukázaly, že ani červencové povodně 1997 stavy duháka v našem revíru co do početnosti vážněji nepoškodily.

Rychlost růstu a délkováhový vztah pstruha duhového z našeho revíru se prozatím nezjišťovaly. Protože naše organizace, pokud jí to ekonomická situace dovolí, vysazuje do lovného toku i určité množství duháka již v lovné délce, byly by tím výsledky zkresleny. Lze však usuzovat, že duhák, i přes nízkou úživnost revíru, v toku poměrně dobře prosperuje a je zde tedy vhodným doplňkem k pstruhovi potočnímu. Vzhledem k tomu, že nepotřebuje úkryty, lze jím s úspěchem revitalizovat ty úseky, které po úpravách řečiště pstruhovi potočnímu nevyhovují.

Kapr obecný

Přesto, že je kapr na našem pstruhovém revíru rybou doplňkovou, je mnohými našimi členy preferován, takže do přehrady na Horní Bečvě je intenzivně vysazován a loven. Zarybňovací povinnost ukládala MO vysazovat násadu kapra ve věkové skupině K2 a v množství 800 ks. Po revizi výměry nádrže byla upravena zarybňovací povinnost kaprem na 1600 ks jeho dvouleté násady. V současné době je zarybňovací povinnost, jak již bylo uvedeno, 1600 ks/500 ks K2/K3.

Přehrada Horní Bečva leží v nadmořské výšce nad 600 m a voda je zde tudíž poměrně studená a vegetační období krátké. Protože se nedala očekávat velká růstová rychlost vysazovaných ryb, byla dávána přednost - pokud se vůbec podařilo ryby zajistit - vysazování sice menšího počtu ryb, (vahovému ekvivalentu), ale blížících se nebo majících lovnou délku. Bohužel, k věrohodnému posouzení růstových možností kapra v přehradě stále ještě nedošlo, roční hmotnostní přírůstky nebyly ověřeny. Zatímní výsledky získané ze Záznamů o docházce ukazují, že průměrná hmotnost lovených kaprů leží mezi 1,4 - 1,7 kg, což odpovídá délce 40 -43 cm a stáří 4 roky. Protože vysazujeme převážně ryby tříleté (3+) o hmotnosti kolem 1 kg, naznačuje to, že kapr na přehradě přece jen roste.